Ukázka - Pracovní název: Mlha

Dasda120

Autor: Dasda120

Korektoři: Není k dispozici

Vytvořeno: 18.07.2014 23:54
Kategorie: Ostatní
Zobrazeno: 3661x
Komentováno: 58x

Obrázek - Ukázka - Pracovní název: Mlha

Dobře. Jak tak koukám, zájem o příběh by tu byl... V tom případě vám rád poskytnu první kapitolu. Berte však na vědomí to, že jde pouze o pracovní verzi. Musím to ještě trošku rozpracovat, doplnit a tak dále... Prostě, užijte si první kapitolu s názvem MLHA. :)

Kapitola 1 – Mlha

Zase ráno. Za oknem se převaluje šedobílá, hustá mlha. Stejná, jako je každé ráno, odpoledne i večer posledních 60 let. Já už jsem se narodil do téhle zamlžené doby. Včera mi bylo 18. „Jak já nesnáším pondělky“ zamyslel jsem se, a začal jsem se oblékat. Studuji totiž třetí ročník střední školy. Teď bych vám mohl povědět něco o té mlze, že ano? Tak tedy, jak mám začít. Asi začnu hezky od začátku. Prý přišla z ničeho nic. Prostě jednoho letního rána tu byla a od té doby tu je. Ta mlha pokrývá celý svět, jen vrcholky Himalájí jsou nad ní. A také se od té doby začali ztrácet lidé. Ze začátku se ztratil jeden, či dva denně. Časem, ale začali mizet i celé vesnice. Ten, jehož pohltila mlha, už nikdy nebyl spatřen....

No nic, je čas vyrazit do školy. Jako každé ráno, jsem v 7:32 nasedl do autobusu. Dnešek byl však nějak zvláštní. Ve vzduchu bylo cítit slabé napětí. Ve chvíli, kdy jsme jeli okolo řeky, začal autobus kvílet. Světla začala blikat, a ten kvílivý zvuk byl pořád hlasitější. V tom světla zhasla a já ztratil vědomí.

Když jsem se probudil, byla všude okolo mě tma. Byla tak černá, že jsem si neviděl ani na špičku nosu. Vzduch byl vlhký a cítil jsem cosi jako hnijící maso. Začal jsem okolo sebe šmátrat. V tom jsem ucítil něčí ruku. Chytil jsem jí a zatáhl. Najednou jsem si uvědomil, že to, co držím, je jenom ruka. Nic víc. Mohl jsem s ní hýbat všude. Když mi to došlo, tak jsem jí zahodil a přes rameno se vyzvracel. Pár minut potom jsem se začal vzpamatovávat, když v tom jsem to zaslechl. Temné, hluboké vrčení... šoupavé kroky, přičemž jsem cítil nějaký smrad. Vědomí se mi začalo opět vzdalovat. Znovu jsem omdlel.

Prudce jsem otevřel oči. Seděl jsem pořád v autobuse, na stejném místě. Bylo to sotva několik málo vteřin potom, co jsem omdlel. V tom okamžiku, za mnou začala křičet nějaká žena. Potom druhá, a třetí. Začal jsem se rozhlížet proč tak řvou. Zvedl jsem ruku a všiml jsem si, že dost krvácím. A v tom jsem to spatřil. Na zemi, uprostřed autobusu, ležel muž. Ruce i nohy byly odtrženy od těla. Ano, odtrženy od těla. Hlava tam nebyla vůbec. Hrudník a břicho bylo rozpárané a všechny vnitřnosti byly venku. Všude spousta krve a šílený zápach. Začal se mi zvedat žaludek. Když jsem se vzpamatovával, všiml jsem si tupé bolesti v ruce. Podíval jsem se na ní, a málem jsem zase omdlel. Na pravé ruce mi chyběl prst.

Autobus konečně zastavil u krajnice a do prostoru pro cestující se vřítil řidič. Měl na hlavě tržnou ránu, ze které dost krvácel. „Už jsem zavolal záchranku a poldy“ řekl a sesunul se na podlahu. Skoro ve stejnou chvíli jsem zaslechl zvuk blížící se houkačky. Lidé začali vystupovat a motat se okolo autobusu. Já také vystoupil a v mlze za autobusem jsem zahlédl jakýsi tmavý stín, ale jakmile jsem mrknul, zmizel. V tom mne popadla čísi ruka. Byla to ruka zdravotníka, který mne chtěl ošetřit. Položil mě na lehátko a něco mi píchnul. Skoro okamžitě jsem začal usínat. Po probuzení jsem zjistil, že ležím v nemocničním pokoji. Pravou ruku jsem měl ovázanou a byl jsem napojený na nějaké kapačky. U mé postele nikdo nebyl. Jak by taky mohl být. Neměl jsem moc přátel a rodiče už nežili. Zavřel jsem oči a zase jsem usnul.

Když jsem se probudil podruhé, už u mě někdo byl. Neviděl jsem ho celého, ale byl oblečený celý v bílé. „Doktore“ zašeptal jsem. „Tak počkat…“ podíval jsem se pořádně. Byla to žena. Co žena, dívka přibližně stejně stará jako já. Stála zády ke mně. Ale něco nebylo správně. Měla na zádech cosi, co vypadalo jako křídla. Lehce se třásla, jako ve větru. Byly celé z peří. Nejsem sice věřící, ale poznal jsem, kdo stojí u mé postele. Musel to být anděl…

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

1 2 3 4

avatar of Karci
Uživatel
   
02.08.2015 20:33 | # 58

Karci

Bude dačo este? :O

avatar of Nakamura
Uživatel
   
30.09.2014 20:09 | # 57

Nakamura

Zajímavé, člověk se nad tím musí zamyslet a to je dobře. Chtělo by to pokračování...

Nelituji, co způsobím. Já přece nic prohrát nemůžu:P
avatar of Mafian
Uživatel
     
23.08.2014 13:56 | # 56

Mafian

Omlouvám se, ale tohle je opravdu zlé. Nevím, jestli píšeš už delší dobu nebo je tohle tvá prvotina, ale Mlha působí zbrkle a velmi amatérsky. Do úvodní kapitoly bych rozhodně necpal moc děje a nějakých zvratů. To, že hned ve čtvrtém odstavci PRVNÍ kapitoly je "Dobrý den, střeva ven", spousta krve a podobných wow momentů, je na prd a pokud tak budeš pokračovat, další kapitoly se budou špatně číst a čtenáři by se mohli ztrácet. Příliš spěcháš, nech úvod plynout volněji (bezvědomí hned v druhém odstavci? Ale prosimtě...), možná hoď nějaký monolog či dialog.

Nechci prudit hned ze začátku, takže by to chtělo, abys pracovní verzi předělal do finální a možná ještě přihodil kapitolku...

Eikichi Onizuka, 22 let, svobodný
avatar of 23machy23
Uživatel
   
20.08.2014 18:56 | # 55

23machy23

Velice dobré, umíš doopravdy zaujmout. Těším se na pokračování :D

No rest for the wicked...
avatar of Karci
Uživatel
   
18.08.2014 00:37 | # 54

Karci

Kritizovanie je moja najobľúbenejšia robota, tak začnem tým. Prišlo mi to príliš rýchle a začiatok neviem ako opísať... také preskakovanie z jednej veci na druhú. Osobne by som začala tak, že by som opísala len tú hmlu, potom niečo o "mne" a tak ďalej. Trošku viac popísať pocity a okolie. Určite na tom ešte popracuj.Ja sa budem tešiť na ďalší diel lebo príbeh ma inak veľmi zaujal a za to ti dávam big like. Ja veľmi nečítam, ale keď ma niečo zaujme tak neviem prestať. Chcela by som sa spýtať kedy bude ďalšia kapitola. Ak to tu už bolo tak sa ospravedlňujem, ale komentáre sa mi čítať nechce. xD

avatar of Amiona
Uživatel
   
16.08.2014 15:47 | # 53

Amiona

S radosťou sa pridávam k skupine ľudí, ktorím sa to páči. Mňa ten prst zase zaujal a potvrdil tu nekonečnú schopnosť omdlievania, ja by som bola na tom horšie. Najprv mi to pripadalo ako film Hmla, ale fajn koniec, anjel, žena s krídlami aj ja sa teším na to pokračovanie :)

Amiona
avatar of blablo
Uživatel
   
15.08.2014 09:15 | # 52

blablo

Pání, tady někodo umí psár, moc hezký a jsem zvědavá na pokračování xD

avatar of Emiel
Uživatel
   
13.08.2014 21:07 | # 51

Emiel

Super, umíš navodit atmosféru :-) pokoušíš mou zvědavost, těším se na další!

avatar of Orion Alchemist
Uživatel
   
08.08.2014 08:59 | # 50

Orion Alchemist

horror ve stylu air..hmm doufam, že vic toho napíšeš, a ne jen o krvi.

měj se ! P.S. Kamen mudrcu se už nevyrabí. Ted frčí všehno, co se tyče Nano.
avatar of Lenora
Uživatel
   
04.08.2014 19:59 | # 49

Lenora

Úžasné mě se to moc líbilo. Druhou část PROSÍM :)

avatar of KolimaCZ
Uživatel
   
04.08.2014 09:40 | # 48

KolimaCZ

Moc Hezký

avatar of KolimaCZ
Uživatel
   
04.08.2014 09:39 | # 47

KolimaCZ

Chci další

avatar of knightwalker
Uživatel
   
03.08.2014 19:19 | # 46

knightwalker

Prosím 2. část

avatar of SMRTKA70
Uživatel
   
01.08.2014 21:55 | # 45

SMRTKA70

:D pekne napisane :D

Zivot je len jeden musime si uzivat ked sme mladi ak zostarneme budeme spominat na nase extremne zazitky ;)
avatar of scaryhairy
Uživatel
   
01.08.2014 15:18 | # 44

scaryhairy

Hezké :) piš dál :P ,obzvlášť se mi líbí to napětí :3

"Být prvotřídní je něco o čem se musí přemýšlet. Mít sílu znamená izolovat se a stát se arogantním. I když jsi zezačátku chtěl jen naplnit svůj sen." -Itachi

1 2 3 4