Měli by Mongolové reálnou šanci ovládnout Japonsko ?

enevy

Autor: enevy

Korektoři: benos

Vytvořeno: 17.12.2014 10:48
Kategorie: Japonsko
Zobrazeno: 2903x
Komentováno: 24x

Obrázek - Měli by Mongolové reálnou šanci ovládnout Japonsko ?

Mongolská říše dokázala používat revoluční vojenské strategie a zbraně, které kladly důraz na rychlý útok, a obléháním si podmanila za pětadvacet let více zemí a národů, než kolik jich Římané dobyli za čtyři století. Mongolové vytvořili říši, která se prostírala od Sibiře po Indii, od Vietnamu po Uhry a od Koreje až po Balkán.    

                                                                      

Jak je tedy možné, že Japonsko dokázalo ustát dvě invaze, přičemž druhá invaze se pyšnila počtem převyšujícím sto tisíc mužů? Historická fakta uvádějí, že se přihnala strašlivá bouře, která největší námořní výpravu v dějinách proměnila v největší, i když takřka nekrvavý, námořní masakr. Co by se však mohlo stát, kdyby tato bouře nepřišla a Mongolové by na druhý den pokračovali v započatém tažení? Jaký by to mělo vliv pro celé japonské dějiny? Existovalo by vůbec Japonsko tak, jak ho známe nyní, anebo by se jednalo o zcela odlišnou kulturu ovlivněnou přílivem cizinců?


Vnuk prvního velkého chána Mongolů - Čingischána
Kublaj-chán, vnuk prvního Velkého chána Čingischána a zakladatel dynastie Jüan

Nejprve, než se pustím do nějaké bizarní teorie, popíšu skutečnosti, jež stály za neúspěchem Mongolů. Kublaj-chán, který vládl v době invazí, ovládal skoro celou dosažitelnou pevninu ve východní Asii a musel vyhlédnout za moře, aby našel nové země, které by mohl dobýt. Japonské ostrovy se samozřejmě jevily jako první možnost, a proto poslal posly, aby se země vzdala, Japonci ale odmítli. Poté poslal ještě několik vyslanců, ale všichni byli opět odmítnuti. V roce 1274 už Kublaj měl námořní flotilu asi devíti set lodí. Jeho lodě tehdy sice patřily k největším na světě, avšak jejich kvalitu ohrožovala rychlost, jakou se stavěly. Archeologické důkazy odhalují závažné nedostatky, které se podílely na námořní katastrofě. Třicetitisícová armáda v listopadu vyplula a snadno dokázala obsadit ostrov Cušima a potom ostrov Iki. Výprava se plavila do Hakatského zálivu, kde se armáda vylodila. Mongolská armáda, která se držela v útvaru, dokázala vyvraždit samurajské bojovníky, kteří byli zvyklí na boj muže proti muži. Japonci ustoupili z pobřeží do pevností, avšak Mongolské vojsko je nepronásledovalo, jelikož o dané oblasti nemělo žádné zpravodajské informace. Raději koně i zásoby znovu naložili na lodě. Jejich další plány zůstávají do dnešních dnů tajemstvím a pro mne se zde skýtá odrazový můstek pro mou budoucí teorii, než však k tomu dojde, dokončím příběh o neúspěšné výpravě. V noci, když byli všichni útočníci na svých lodích, se přihnal tajfun, který vrhal narychlo postavené lodě proti skalám. Zahynulo zde na třicet tisíc válečníků při snaze se zachránit.

Kublaj a jeho dvůr tvrdili, že invaze byla úspěšná, protože Mongolové porazili japonskou armádu v pozemní bitvě, následující ztráty byly méně důležité. Koncem května 1281 se chystala další výprava, tentokrát ze dvou směrů. Přičemž první flotila, která odplouvala z Koreje, měla být srovnatelná počtem vojáků s tou neúspěšnou z roku 1274 a po ní měla připlout hlavní flotila z Číny. Ta měla čítat tři a půl tisíce lodí s šedesáti tisíci námořníky, jenž měli převážet sto tisíc vojáků. Tato flotila měla dorazit v létě.  Korejské loďstvo znovu dobylo ostrov v průlivu, ale na své čínské posily museli námořníci čekat bezmála dva týdny, během kterých museli čelit červnovému vedru namačkaní ve svých lodích, kvůli čemuž také onemocněli. Navíc v noci připlouvaly malé japonské čluny a záměrně šířily paniku a zmatek. Korejské vojsko se stáhlo k Cukušimě, kam se konečně dopravily posily, osud tomu však chtěl a přišel další tajfun, který smetával a převracel lodě, a na sto tisíc mužů zde utonulo. Pro Japonce zde vznikl mýtus o božských větrech kamikaze, který bohužel později posloužil ke kulturnímu sjednocení militaristické vlády. Tyto neúspěšné invaze Mongoly poučily o konstrukci lodí a tyto získané informace byly zůročeny při hledání obchodu ve své říši. 

Samurajové na kamenných hradbách v obranném postavení. Hradby dosahovaly výšky až 3 metrů.

Nyní se podívám, co by se stalo, kdyby bouře nesmetla celé mongolské loďstvo. Měli by Mongolové reálnou šanci na ovládnutí Japonska? Je třeba si uvědomit, že Mongolové dokázali za poměrně krátký čas dobýt všechna muslimská království a města od řeky Indus až po Středomoří, včetně impozantních měst s monumentálními hradbami, jako byly Bagdád a Damašek. Psalo se, že nádherné přepychové paláce byly Mongoly „vymazány ze země, tak jako se mažou řádky z papíru“. Kromě toho města na japonských ostrovech postrádala obrannou strukturu měst muslimských. Japonské hrady se začaly stavět téměř o sto let později. V konečném důsledku tato fakta ukazují, že by Mongolové měli postupovat poměrně rychle napříč celým Japonskem. Na druhou stranu právě tento aspekt by mohl být pro Mongoly paradoxně nepříznivý, jelikož se snažili cíleně okolní obyvatelstvo nalákat do většího města, které je mělo chránit svými hradbami. Tito lidé měli ve městech vyvolávat paniku o krvavých masakrech a také přetížit městskou kapacitu, ještě než Mongolové město napadnou. Útočníci používali katapulty a beranidla za použití řady novinek, které svět neznal a ze kterých vytvořili novou formu válečnictví. Katapulty vrhaly hořící hrnce ropy, střelný prach a další neznámé látky. Evropané tvrdili, že používají ďábelskou magii a některé oběti dokonce vypovídaly, že bojují na cvičených dracích. S tímto využitím střelného prachu by se Japonci setkali poprvé a s velkou pravděpodobností by to také do řad obyvatelstva přineslo stejnou paniku jako v evropských státech. 

Kvůli tomu, že Japonsko postrádalo taková města, museli by se Mongolové utkávat se samuraji na volném prostoru, ve kterém také vynikali. Jedinou výhodou by pro samuraje hrály lesy, které by mohli využít v boji muže proti muži. Mongolská vojska však po prvním střetnutí v bitvě u Dazaifu věděla, že samurajští válečníci nejsou neohrabaní rytíři, či jiní válečníci, kteří se nedokázali vyrovnat tvrdým Mongolům. Už při této první bitvě napříč vítězství měli Mongolové poměrně neobvykle velké ztráty. Podle mě by se však s tímto dokázali vypořádat tím, že by Japonce přelstili tak, jako se to povedlo už hodněkrát u ostatních národů. Před tím, než vojsko zavelelo k tažení, vyslalo početné skupiny špehů, kteří měli podat podrobnou zprávu o geografii neznámé oblasti. Mongolská vojska často předstírala ústup a nechávala se cíleně pronásledovat do té doby, než se jim naskytla výhodná pozice a jízdní lukostřelci, kteří byli mimochodem výsadou mongolské armády, začali přesně mířenými střelami ničit nepřátelské vojsko. Nicméně právě hornatá geografie Japonských ostrovů by nehrála Mongolům do karet právě proto, že na jednoho válečníka připadalo pět koní a bez pastvy by nemohli fungovat. Postupem času by všechny jejich významné výhody - rychlost, pohyblivost i faktor překvapení - byly ztraceny, kdyby si museli razit cestu přes lesy, řeky a hornatou krajinu. A také je třeba brát v potaz to, že by dříve nebo později mohla flotilu zasáhnout další bouře. Proto si myslím, že Japonci by dokázali tuto první invazi porazit, avšak za cenu velkých ztrát, a to především v řadách samurajů a možná také aristokratů. Soudím podle toho, že císař bral Mongoly jako nevzdělaný národ a mongolské diplomaty popravoval, což brali Mongolové jako největší urážku. Mongolský národ právě nejbohatší a nejmocnější zabíjel co nejrychleji, aby proti nim už nemohli válčit a právě popravy vlastích diplomatů by tyto akce jen urychlily. Nepřátelští aristokraté byli do armády, či do jiných služeb jen zřídkakdy příjímání. Mongolové si především cenili obchodníků a řemeslníků. Po samurajích a aristokratech by velké ztráty zaznamenali i rolníci, kteří by se museli soustředit na pomoc při dalších útocích; jejich úkolem by bylo nosit břemena, kopat opevnění, sloužit jako živé štíty, vyplňovat svými těly vodní příkopy nebo jinak položit život za mongolské válečné úsilí. Ty, kteří by ani na takové úkoly nestačili, by Mongolové většinou zabíjeli a nechali ležet na místě. Jenom řemeslníci a obchodníci by si mohli zachovat život, jelikož Mongolové právě tuto skupinu potřebovali nejvíce. Buddhističtí mniši by se podle mě také mohli těšit oblibě. Mniši byli vzdělaní a toho si Mongolové obzvlášť vážili, na druhou stranu je otázka, jestli by se mniši dokázali vzdát bez boje, pokud ano, byla většinou slibovaná milost.

    Nyní přejdu k druhé invazi, která čítala takřka pětkrát větší armádu. Je otázka, jestli by tato invaze započala, pokud budu vycházet z neúspěchu první. Podle mě nejspíše ano, ale možná v úplně jiném stylu. Je třeba brát v potaz, že v Japonsku vládl císař i šógun zároveň. Po první invazi by byla šógunatní vláda natolik otřesena, že by mohl dokonce projevit ambice současný císař, jak už se v minulosti párkrát ukázalo. Po první invazi by Japonci pochopili, že Mongolové jsou národ velice vyspělý, kteří vynikají v bojové strategií, ale na druhou stranu se také snaží před bojem používat diplomacii. Pokud budu vycházet z Číny, kde padla dynastie Sung, padla nikoliv kvůli válečným nájezdům, ale především kvůli tomu, že Kublaj používal chytrou diplomacii. Před ostatními Číňany se počínšťoval (přijal i čínské jméno), nahrazoval čínské zákony mongolskými, ale prodiskutovával je s čínskými přívrženci, tudíž nebyl v nelibosti Číňanů. Prováděl také tradiční čínské obřady, dal vybudovat dnešní Peking, ve kterém vytvořil komplex Zakázaného města, zřízeného jako miniaturní step, kde žil stejně jako v mongolské stepi. Tím jasně ukazoval, že mu nedělá problém hrát na dvě strany, a myslím, že tímto krokem by se ubíral i v Japonsku. Čínští vojáci dezertovali od Sungů, což vedlo k pomalému, ale úplnému rozpadu této dynastie. Japonský vědec Hidehiro Okada napsal: „Největší odkaz, který Mongolská říše zanechala Číňanům, je samotný čínský národ.“ A proto by možná usiloval o post šóguna a císaře by nechal opět vládnout symbolicky. Mongolům šlo vždy především o daně. 

    V každém případě Japonsko by se dostalo do úplně jiné sféry dějin. Nejnižší společenské vrstvy by byly povyšovány do nejvyšších podle jejich zdatnosti a úspěchů, a ne podle původu. Je možné, že politická izolace by nikdy nenastala, jelikož Japonsko by se dostalo do víru okolního světa. Poznalo by muslimské stavitele, evropské obchodníky a dobrodruhy z celého světa, anebo by to byl jasný signál pro vzpoury a Japonsko by se mnohem rychleji dostalo do politické izolace. O tom se dá už pouze spekulovat.

    

Pokud by někoho zajímalo více informací o Mongolské říši apod., tak můžu poskytnout seznam použité bibliografie: 

Pucha Pavel: Tajná kronika Mongolů. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2011

Jack Weatherford: Čingischán a jeho význam pro utváření moderního světa. Praha: BBart 2006.

Ivana Grollová--Veronika Zikmunodvoá: Mongolové-pravnuci Čingischána. Praha: Triton 2001.

 

 

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

1 2

avatar of enevy
Redaktor
   
31.01.2015 14:57 | # 24

enevy

Ano, jenom na otevřeném terénu a přesně toho Mongolové často dokázali dosáhnout, jelikož byli mistrovští stratégové. Jak už jsem psal, většinou se snažili předstírat ústup a na otevřené prostranství ukázali sílu jízdních lukostřelců, která byla drtivá. Jedná se o historické fakta. Východní a střední Evropa měla s Mongoly strašně velké problémy, rytíři zde neměli takové kvality jako na západě. Také je třeba brát na vědomí to, že Mongolové byli mnohem mobilnější než většina nepřátel, celý jejich život se točil v duchu kočování a války. Na závěr hodnotit samuraje a rytíře nespadá do mé kompetence, ale souhlasím, že by nejspíš samurajové neobstáli. Samurajové se často během bitvy představovali svému nepříteli a poté až šli do sebe, tudíž zde fungoval formát boje 1v1. Hold, co země... to jiný styl boje.

rawsome
avatar of Frank42
Uživatel
   
31.01.2015 12:56 | # 23

Frank42

Rytíři a neohrabaní? Rytíři že se nedokáží vyrovnat mongolům? Ti šikmoocí nájezdníci ani zdaleka nedosahovali kvalit těžce vyzbrojených, celoživotně trénovaných a v turnajích či válkách zocelených rytířů. Rytíř na koni v plné zbroji dokáže sám porazit 50 ozbrojených sedláků (o tom si samuraj může nechat zdát, jedny vržený vidle a končí). Jeho útoky se mohou zdát pomalé, ale proti těžkým zbraním, jako jsou palcáty, sekery, kladiva případně jedenapůlruční meče se nelze krýt. Rychlejší protivníci v lehkých zbrojích sice dokážou zasadit úder dříve, ale ten je zřídkakdy smrtící. Důkazem kvalit rytířů jsou výhry proti mnohonásobné přesile v době křížových výprav, kdy se v čelních srážkách dokázali vypořádat s pětinásobnou přesilou trénovaných vojáků. Jedinou slabinou rytířů je zranitelnost vůči soustředěné palbě z luků, viz bitva u Kresčaku. Dlužno dodat, že krátký luk není schopný proniknout zbrojí, i když jízdní lukostřelci mongolů si dokázali od rytířů udržovat vzdálenost a opakovanými salvami zasadit smrtící údery do slabin. To je však možné jen na otevřeném terénu.

avatar of muchnaa
Uživatel
       
01.01.2015 13:11 | # 22

muchnaa

benos : A co dostanem ? :D

Míša !
avatar of LeKr
Mecenáš
   
27.12.2014 19:03 | # 21

LeKr

Velmi pěkný článek, děkuji :-)

avatar of benos
Korektor
   
22.12.2014 09:58 | # 20

benos

A já vidím pravopisnou chybu. A hroznou. Kdo ji najde, má u mě odměnu. :D

Poněvadž je zřejmě in mít v podpisu nějakou citaci, pokusím se najít takovou, která by za to stála.
avatar of Qwertisimo
Uživatel
   
22.12.2014 09:42 | # 19

Qwertisimo

Velice povedené. (Zatím nejlepší článek co jsem zde četl. A dokonce o zajímavém tématu.)

Svět není černý, nebo bílí, je nejrůznějších barev.
avatar of CyberGoddess
Hlavní správce ADB
     
22.12.2014 02:07 | # 18

CyberGoddess

mimoriadne kvalitny clanok. klaniam sa :)

..
avatar of Animeon
Uživatel
   
20.12.2014 21:42 | # 17

Animeon

Lol buh nechcel aby neexistovalo anime!!!! :DDDD Buh ochranil ANIME!!!! :DDD

avatar of KojimaTakumi
Uživatel
   
19.12.2014 17:24 | # 16

KojimaTakumi

Jo, jo Mongolové sů super týpci.

Kagan Východu sídlící v Uliastay
avatar of eona
Uživatel
   
18.12.2014 21:28 | # 15

eona

jsem hrdá, že jsem z Mongolska, ale také miluju Japonsko nechtěla bych aby dobili tu zemi ^^ děkuji autorovi moc se mi líbí článek jen tak dál :)

avatar of enevy
Redaktor
   
18.12.2014 20:33 | # 14

enevy

Souhlasím Čingischán byl velký vůdce. Rovnat se mu mohl snad jen Alexandr Veliký.

rawsome
avatar of PájaHellsburg
Uživatel
   
18.12.2014 19:43 | # 13

PájaHellsburg

Jo mongolové sú nejlepšá.
Neříkejte mi Tâm

Pomerančové už od začátku věků vedly válku s Banánama.
avatar of lucindas
Uživatel
   
18.12.2014 17:59 | # 12

lucindas

Pěkné, kdo četl nebo aspoň ví, jakým stylem je dělaná Tajná kronika Mongolů, tak zjistí nějaké zajímavosti o životě. Jak se z pouhého kočovnictví stala říše se zákony. O Mongolské říši jsem nedávno dělala svoji práci.

avatar of knightwalker
Uživatel
   
18.12.2014 17:56 | # 11

knightwalker

to je tak uzasny pocit kdyz ctu clanek o vlastni zemi :3

avatar of popikcz
Uživatel
   
18.12.2014 17:47 | # 10

popikcz

Skvělé. Opravdu skvělý článek.

1 2